ČESKÝ FOLK

Obecně je folk hudební žánr, který má své kořeny v anglosaských zemích a vyjadřuje anglosaskou lidovou píseň. V přeneseném významu slova do oblasti současné populární hudby toto slovo přesně vyjadřuje amatérskou hudební tvorbu a její amatérské hudební provozování, respektive amatérské písničkářství- folkovou hudbu. V češtině se pro etnickou lidovou hudbu etnickou užívá spíše termín folklór či také „česká lidovka“. Pokud se u nás mluví o folku, potom se jedná o moderní muziku, která může mít základ v lidových písničkách, ale může být i vytvořená konkrétními autory.

Folk klade mimořádný důraz na myšlenky či emoce obsažené v textu písně. Podstatou folkové písně je schopnost aktuálně, adresně a obsahově konkrétně reagovat na nejrůznější stránky společenského dění či osobních prožitků autora. Obvykle bývají folkové písně interpretovány přímo autory. Někdy je tato osobní interpretace také označována jako moderní šanson.

A je tomu u nás? Současný folk se opírá o několik nosných sloupů, to tradici tramských písniček a českých lidových písniček.

• Folk u nás má základy v bohatých tradicích české lidovky. Tradice českého amatérského muzicírování patrně byla a je v českých zemích velmi dlouhá, pestrá, široká i bohatá. Příkladem mohou být venkovské "kutálky", lidové cimbálové muziky, dechovky, studentská obrozenecká tvorba, západočeská a jihočeská dudácká tradice .. To vše dohromady tvoří podhoubí českého folku, z níž vzešel i český folk. Jasným příkladem jsou dnes velice populární hudební skupiny "Hradišťan", "Fleret", ... Přitom je zajímavé, že české lidové písničky vznikly nezávisle na tradici anglosaské lidové hudby. Není to však zase nic zvláštního. Na rozdíl od klasické hudby, která se rychle dostávala do světa, lidové písničky zůstávaly (až na vyjimky) v zemi původu. Změna nastala masivním přistěhovatelstvím do nově vnikajích USA.
• Samotná česká písničkářská tradice je také mimořádně pestrá i bohatá. Vždyť prvním opravdovým (velkým a zároveň též moderním) českým písničkářem byl pan Karel Hašler. Dokladem je i to, že mnoho jeho písní si lidé rádi zpívají podnes. Příkladem toho jsou třeba písničky "Po starých zámeckých schodech", "Pětatřicátníci" a další.
• Velkými písničkáři se po první světové válce stali i pánové Voskovec a Werich na hudbu Jaroslava Ježka. Na ně zas s velkým úspěchem prakticky o 30 let později navázala vynikající autorská dvojice Suchý-Šlitr, kteří rozdávali radost na prknech divadélka Semafor. Ale nejednalo se jen o tyto tvůrce. Vždyť vynikající hudební dědictví nám zanechali i mnozí jiní další – několik příkladů za všechny : pan Josef Kainar nebo Emil František Burian (otec Jana Buriana). České písničkářství v tom nejlepším slova smyslu se, mimo jiné, také projevuje ve vynikající textařské práci celé plejády výborných českých textařů.
• Celý žánr se v Čechách přirozeně vyvíjel v průběhu 20. století. Vždy však byl silně ovlivňován konkrétní politickou situací. Ta byla velmi složitá v období 2.světové války a zejména po roce 1948. Tehdejší Československo bylo naráz zcela izolováno od západoevropské kultury. Kulturní vlivy pocházející ze svobodného světa k nám pronikaly velice nesnadno. Přesto, zejména v krátkém období bouřlivých 60. let, kdy došlo v Československu na přechodnou dobu ke krátkému politickému uvolnění, došlo k rozmachu folku v jeho klasické anglosaské podobě i u nás. Příkladem mohou být skupina "Spirituál kvintet" nebo "Český skiffle" Jiřího Traxlera jr. Objevila se i první výrazná skupina českých písničkářů sdružených ve sdružení "Šafrán". Asi nejznámějším písničkářem té doby byl Karel Kryl, kterého také vidíte na vložené fotce.
• Zejména závěr 20.století byl bohatý na výborné písničkáře s širokým obsahovým spektrem. Z mnoha si zcela jistě zaslouží jmenovat Jaroslava Huťku, Vladimíra Mertu, duo Paleček-Janík, Honzu a Františka Nedvědovi, Karla Plíhala, zpívajícího právníka Ivo Jahelku a další ... Téměř každý z nich by si zasloužil vlastní představení na tomto webu, ale s ohledem na předpokládaný rozsah to není možné.
• Vedle toho se začal rozvíjet i příbuzný hudební žánr zvaný country and western, a to včetně jeho bluegrassové odnože. Vzniklo tak ono tehdejší žánrové zmatení z konce 60. let, kdy všechny příbuzné hudební žánry v několika málo letech začaly fakticky existovat vedle sebe. To prakticky platí i v současné době. A že to je opravdu "košaty strom", to zná každý, kdo alespoň občas poslouchá radio, dívá se na TV či poslouchá muziku na CD v autě ...

To by mělo jako úvod na navazující odkazy stačit.