• image one
  • image two
  • image three
  • image four
  • image five

ÚVOD DO COUNTRY MUZIKY V ČESKU

O country hudbě se v našich zemích dlouho nemluvilo. Příčin asi bylo více, ale jedním z hlavních důvodů byla geografická vzdálenost od USA, odlišné politické podmínky a v neposlední míře i jiná hudební historie.

Ve 30. a 40. letech minulého století, tedy v době, kdy v USA již country muzika měla své pevné postavení, orchestr Karla Vlacha byla u nás v hudbě úplně jiná situace. Vedle lidových písniček pevně vládla dechovka a začal se hrát swing.

Nový prvek přineslo až trampské hnutí, které vzniklo na přelomu 20.a 30.let. Mladí lidé hledali unik před starostmi běžného života. Zásadní vliv tu byla díla Jacka Londona, ale i dalších spisovatelů líčících život na dalekém Divokém západu v USA. Nejdříve to bylo jen vandrování krajinou, ale později se začaly zakládat trapské osady, které měly bohatý program. Vedle sportu to byla i muzika. Hrála se především u táborových ohňů. Trampská muzika se stávala populární a začaly ji využívat i swingové orchestry té doby. Že by se však v té době používal termín country hudb, tak to ani náhodou.

V meziválečném období se k hudební scéně přidávali písničkáři, jejichž doménou byly především kabarety či film. Z nich asi nejznámější byl Karel Hašler. Vedle něho se jako kometa na nebi se zjevilo trio vynikajících umělců : skladatel a dirigent Jaroslav Ježek a dva zpívající herci - Jiří Voskovec a Jan Werich, kteří založili v roce 1926 "Osvobozené divadlo". Jejich písničky "Nebe na zemi", "Stonožka" a další se hrály nejen v divadle, ale ozývaly se v radiu a ve filmech.

V průběhu 2.války byly jiné starosti a po válce nebyla hospodářská i politická situace nijak růžovější. Kozderková a Hála Tím, že jsme "spadli" do východního bloku se odrazilo i v muzice. Své posice držela dechovka, ale už třeba swing se dostal pod tlak a byla snaha protlačit i další hudební žánry, které třeba jen náznakem připomínaly západní svět.

Zejména po roce 1948, kdy došlo ke komunistickému puči, se hrály budovatelské písně a propagovala hudba ze Sovětského svazu. Nic proti "Večeru na rejdě" či "Podmoskevským večerům", ale co je moc, to je moc. Lidé k nim postupně začínali mít odpor a dnes je prakticky neuslyšíte.

V období 50. a 60.let u nás vládla především pop muzika, občas se objevilo i několik písniček převzatých z USA, ale především v orchestrálních úpravách. V kurzu byly velké taneční orchestry (Karel Vlach, Gustav Brom, Taneční orchestr českého rozhlasu ..) se zpěváky jako Milan Chladil se Yvettou Simonovou, Karel Hála, Rudolf Cortéz ... Hodně se poslouchalo "Radio Luxemburg", případně i další zahraniční rozhlasové stanice. Asi nejhorším rokem byl rok 1974, kdy všechny hudební uskupení museli projít pohovory před komísí. Vedle hudebních kvalit však bylo hlavním kritériem jejich politické hodnocení.

Změnu přinesla až 70.leta, kdy postupně začala vznikat řada skupin, která přinesla "čerstvý vítr do stojatých vod" naší hudby. Asi to začal Jiří Fallada, když v roce 1949 založil skupinu SAL (Skupina americké lidové hudby), která však neměla dlouhé trvání. O country skupině se dá hovořit až vznikem "Rangers.´". Základ se vytvořil v roce 1964 po názvem "Hillibyli Western", Karel Štědrý a Valdemar Matuška aby se již v dalším roce přejmenovali právě na "Rangers". Country muzika lákala další muzikanty, a tak vznikaly nové skupiny - "Greenhorns" 1965, "Country beat Jiřího Brabce" 1966, "Greenes", kteří se brzo přejmenovali na "Fešáky". V témže roce vznikla kapela "White Star", která se však o dva roky později rozpadla, ale přicházely další a další .. Nebylo by vhodné zaponout třeba na "Krajánky", skupinu, která vznikla v roce 1970 a později se přejmenovala na "Taxmeny". Jde totiž o skupinu, která koncertuje do současné doby a přitom přináší specifické tzv. "military country".

Rozvoji country muziky výrazně přispělo koncertní turné amerického písničkáře Pete Seegera v roce 1964, který byl pozván do Československa spíše jako představitel hnutí, který bojoval proti politickému systému v USA. V rámci svých koncetů však zazpíval řadu písniček, které jsou stále živé - "Kladivo", "Řekni, kde ty kytky jsou" a další ..

Country muzika u nás pevně zakořenila a přes různé překážky žije. Bohužel je to hudba spíše pro střední a starší generaci. Vývoj ve společnosti se nedá zastavit, a to platí i v hudbě. Musíme jen doufat, že country muzika v nšjaké podobě přetrvá i do budoucna.

Na dalších stránkách je připraven podrobnější výklad ke "větvím" základního kořene tohoto druhu muziky. Předem je třeba předeslat, že hranice mezi jednotlivými žánry je občas nejasná. Také platí jak u zpěváků, tak i skupin, že se většinou jen s jedním žánrem nedá vystupovat. Takže většina skupin z této branže hraje country i bluegrássek a může dojít i na folk .. Takovým příkladem je třeba skupina "COP".

S ohledem na uvažovaný rozsah není možné hovořit o všech, kteří ovlivňovali populární hudbu u nás. Nebylo by však správné se nezmínit o nezastupitelném postavení dvojice dvou Jiří - Suchého a Šlitra a úloze jejich divadélka "Semafor" , kde vystupovala řada muzikantů a zpěváků, kteří výrazně ovlivnili populární hudbu u nás. O nich bude ještě řeč, ale pro ostatní omluva.

Jen malinká ukázka z obrovského množství písniček :